Martin Valenta vyhrál na gale G-Titánů

12071610_10205182651871507_734843015_n

Každý rok pořádá Honza Greiseger senior malou galičku v Žatci. Tentokrát jsem tam vezl Martina Valentu ve váze do 88 kg proti domácímu Aleši Týřovi. Jako druhý trenér s námi jel Jiří Havránek a Martina Appeltová, jako psychický doprovod Havrana :).  Martin s přehledem navážil 85,4kg a šli jsme čekat do auta na zahájení, tam kecáme o všem možném a dost se nasmějeme. V 19:00 nástup borců do ringu, mezi tím mluvím s organizátorem, který mi říká, že jeden tým nedorazí, protože si spletli o týden termín. Z prdele vypustím z huby, že to za ně vezmu a roztáčí se kola celkem zajímavého večera :). Zrovna jim chybí box do 100 kg, a Honza Greisiger mě prosí, abych to vzal, že ho zachráním (myslel to fakt vážně:). No tak jsem šel do auta kouknout na věci. Celkem vtipně tam mám trenky Marka Procházky, na které mám dodělat jeho jméno a starý boty z Tigeru s dírou na palci, i něčí zuby jsem tam našel, které jsem  narychlo převařil a šel se hýbat. Nutno říct, že moc to nešlo, den předtím jsem šel po dvou týdnech do posilky a večer jsem dal sparing s Havrošem na bomby, takže lokty v havarijním stavu. Už při rozcvičce lituji co jsem to zas provedl :)) Havroše jsem pasoval na hlavního trenéra a Martin přišel o svého kouče, místo toho měl kolegu v zbrani, kterému musel půjčit rukavice. Nebojte, rozlapovat jsem ho stihl, ale určitě jsem mu to neulehčil. No co už…. Budˇ žijete malý život někde na gauči nebo velký a riskujete občas nějaký ten průser.

12086792_10205182652191515_45106478_n12092632_10205182652151514_123953530_n

Okolo ringu rozhodčí čsfu, takže celkem sranda a dobrá atmosféra, kluci se evidentně bavili. Podám si ruku a hned si říkám, jé hele levák a vyšší než já. Pro jistotu zachrápu hned první dvě jedničky, abych si naměřil vzdálenost. Kůli zánětům 3 týden netrénuji a nějaké to kilo nahoře, Ve stovce poprvé a cítím tak trochu, že uplně neumím pracovat z tou váhou na fyzičce. Soupeř do mě v prvním kole jednou vlétne a cítím,že jsem něco koupil. Radši to držím déle než by asi rozhodčí chtěli. Pak už chytnu vzálenost a jede se klasický scénář chci přivítat soupeře do protipohybu. Ten zkusí pár výpadů a já škrtám levým hákem dvakrát hlavu, v ten okamžik se mění taktika a dopředu se mu nechce. Mě taky ne, protože to není můj styl. A je ti opět patová situace já nedosáhnu z pohybu a jeho útoky vidím. Ve dvou kolech nic zásadního, v sobě cítím remízu. Do třetího jdu z dvojáku a to už je mnohem lepší. Cítím lepší vzdálenost a pravej háček lítá kousek, ale je to křečovitý, přesto to kolo dělám já. Výhra na body není důležitá. Šlo o ten zážitek a o tu srandu, o to se neptat, vzít rukavice a jít.

12067968_10205182651951509_101067427_n12086768_10205182652071512_558072788_n

Teď to důležité a to je Martinův zápas, soupeř vysílá dva děsivý lowkicky a oba najdou svůj cíl. Na to, že každý trénink makáme na přebírání, bravo pane Valenta. Pak zaleze Marťas do dvojáku a pošle celkem pekelný hák. Další kombo direkt hák a doskočený koleno a soupeř poprvé v počítání a v obrovských problémech. Řvu na Martina do bílého rohu ať se uklidní a jde boxovat v klidu dál, ale vidím, že neudrží koncentraci na mě a čumí pořád na soupeře. Vidím ty oči co chtěj sestřelit, tak opět řvu a o dost důrazněji, to už se na mě koukne a kývne rozumím. Rozhodčí je pustí zpět do zápasu a už vidím jak letí dopředu jak mentál, nesmyslný naskočený koleno a bitka z ulice jak se patří. Už nemá smysl cokoli, říkat. Už chci tasit nějakou svoji hlášku, že jestli nezačne poslouchat tak ho zabiju a v ten moment pošle soupeře na prdel paradním pravým hákem. Co na to říct, chcete ho zabít protože si dělá co chce a na druhou stranu načasuje techniku co by jste chtěli, aby uměli všechni vaši boxeři. Takže mu podám ruku, pogratuluju k pěknýmu zásahu a hned mu dávám kartáč :))

12083929_10205182651991510_1627793029_n12064436_10205182651911508_1415157712_n-2

Co dodat? Snad jen vtipnou situaci z hotelu, kam Valentys naklusal v trenýrkách a paní z recepce byla trochu mimo, že se jdeme vykoupat. I holky vedle v restauraci byli trochu mimo :). Srandy kopec se všemi zúčastněnými, spousta hlášek,  Martin přivezl výhru pro Iron, a já se snažím žít okamžikem: Teď a Tady. A to se myslím zdařilo a pár lidí to i pobavilo. Děkuju Havranovi a Martině za podporu týmu Martinovi Gratuluji k vítězství. Za měsíc ho čeká další gala na dni rváčů.